Historie

První písemná zmínka o Rakvicích pochází z roku 1248, ale dokladem toho, že zde mnohem dříve existovalo pravěké slovanské osídlení jsou nálezy slovanské keramiky. Slovanské sídliště zde zřejmě existovalo až do 13. století.

Po roce 1248, Rakvice několikrát změnily majitele, až se na konci 15. století dostaly do rukou pánů z Lipé . Znamení raka bylo již součástí  nejstarší obecní pečeti označené letopočtem 1604, na níž jsou Rakvice uváděny jako oppidum (městečko). Před třicetiletou válkou se Rakvice staly městečkem, Bočkajovskými a Uherskými vpády však zpustly tak, že se staly opět vsí. Přesnější údaje o velikosti obce máme až ze 17. století. Před třicetiletou válkou tu bylo 101 selských gruntů, z nichž válku přežilo pouze 31. V druhé půli 17. století docházelo k obnově gruntů velmi pomalu. Ještě v roce 1716 bylo ve vsi napočítáno 718 obyvatel, žijících ve 105 selských a 48 podružských rodinách. Nejvíce obyvatel měla ves v roce 1930, kdy zde žilo 2403 osob. 

Hrozen s listem pak dokládá dlouhou  vinařskou tradici obce, která je dnes významným vinařským střediskem Velkopavlovické podoblasti.

Rakvice se dostaly do povědomí historiků a numizmatiků svými častými, ať již více či méně významnými nálezy mincí, jež byly na katastru učiněny. V roce 1886 byl zde objeven „Rakvický poklad“, uložený do země někdy na počátku 12. století, jež obsahoval asi 3000 českých a moravských mincí (převážně moravské dukáty), asi 1000 rakouských a jihoněmeckých feniků a 10 až 20 uherských denárů. Hlavní význam tohoto nálezu, spočíval především v typové bohatosti.. Další hromadný nález mincí pochází z míst domu čp.12, kde byla v roce 1952 objevena skrýš se zlatými dukáty, z nichž se podařilo zachránit 14 kusů. Poklad byl zřejmě ukryt po polovině 15. století v době pustošivých nájezdů vojsk Matyáše Korvína. V roce 1978 bylo u domu čp. 105 nalezeno 452 stříbrných mincí a za blíže neznámých okolností byl v roce 1940 v Rakvicích objeven poklad deseti tolarů a dvou dukátů, ukrytý do země v druhé polovině 17. století . Zatím poslední nález byl nalezen nedávno, a sice 26.ledna 1998, kdy pracovníci Ekoingstavu při snižování podlahy sklepa staré školy na Náměstí, objevili cihlově pálený džbánek s obsahem 35 ks krejcarů, ražených v letech 1659-1665.

Kostel sv. Jana Křtitele - ústřední kulturní památka reg. č. 1706

Původně prý kaple sv. Ondřeje, kterou si rakvičtí vystavěli r. 1487 „protože pro vodu nemohli do podivínského kostela“. Tam byly totiž Rakvice přifařeny až do r. 1503, kdy podle Gr. Wolného byla kaple povýšena na farní kostel. (Je však pozoruhodné, že sev. zeď lodi v rozsahu dvou záp. klenebních polí je uvnitř od podlahy směrem vzhůru pozvolna zeslabena; tento způsob stavby zpravidla prozrazuje existenci plochostropé lodi z 13. stol. Odkaz Gr. Wolného na pobořenou kapli, z níž prý zůstaly pouze boční zdi a věž, nelze na stavbě ověřit.) Asi po pol. 17. stol. kostel zvětšen rozšířením lodi, obnovena nebo přistavěna byla věž (byl na ní zvon z r. 1668) R. 1875 zbořeno kněžiště neznámého tvaru (na mapě stabilního katastru z r. 1827 má kněžiště amorfní tvar) a loď prodloužena vých. směrem; vybudováno nové kněžiště s přilehlou sakristií a v celé délce lodi prolomena okna jednotného tvaru, vestavěna hud. kruchta. Kostel tak v podstatě získal stávající podobu. Asi v 1. pol. 20. stol. přistavěn depozitář. –– Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným čtyřbokým kněžištěm, k němuž na sev. straně přiléhá sakristie, na již. straně depozitář. K lodi obdél. půdorysu se v ose záp. průčelí přimyká mohutná hranol. věž. Stavba má hladké fasády, pouze věž člení rámující lizény. V kněžišti a lodi hladké okenní otvory s půlkruh. záklenkem, pouze okno v 1. patře má lištovou šambránu a klenák; v druhém patře dvě okénka se špaletami rozevřenými dovnitř. Hl. vstup do kostela křížově zaklenutým podvěžím, boč. portál v již. zdi lodi. Kněžiště zaklenuto valeně se styčnými výsečemi, sakristie má křížovou klenbu mezi pasy, depozitář je plochostropý. Loď zaklenuta valeně se styčnými výsečemi. V kněžišti i v lodi dosedají klenební patky na přízední polopilíře završené úseky římsového kladí. V záp. části lodi hud. kruchta s rovným podhledem; její dřevěný, uprostřed segmentově do lodi vyložený parapet s novogot. výplněmi podpírá dvojice litinových sloupů. (PhDr. Bohumil Samek)

Zajímavosti : Výška věže, včetně báně, činí 33,66 metru.

Socha  Sv. Jana Nepomuckého - ústřední kulturní památka reg. č. 1707

Figurálně – architektonická kompozice sestávající z podstavce a sousoší světce v životní velikosti s puttem. Podstavec sestává z nízké základny, hranolového dříku a profilované římsové desky. Na probraném plintu je postava světce v kanovnickém rouchu . Sv, Jan je zpodoben jako prostovlasý, vousatý muž středního věku v mírném nakročení, s náklonem hlavy na levou stranu, v pravé ruce drží smeknutý biret a levá spočívá na zádech puttovi u levé nohy, který přidržuje krucifix a palmovou ratolest. Dílo sochaře Tomáše Schweigla z roku 1775, pořízeno obcí, nákladem 40 zlatých a Janem Březinou nákladem 45 zlatých. Na přední straně plintu je nápis: S.IOANNESH:ORAP. Na zadní straně soklu je rok 1775.

Barokní kříž z roku 1803 - ústřední kulturní památka reg. č. 1708

Jedná se o kříž s korpusem v nadpoloviční velikosti. Postava je jemně modelovaná zvláště v obličeji. Hlava mírně nakloněna doprava s trnovou korunou. Kolem beder je omotána po bocích splývající drapérie. Nohy jsou přibity jedním hřebem. Pata kříže se dopředu a do boků kónicky rozevírá a je olemována soklem. Pískovcový sokl je hmotně vystupňován. Stojí na dvou schodových stupních čtvercové základny. Dále je opět čtvercový blok s profilací obíhající obvod horní hrany. Na něm stojí sloupek s latinským nápisem na přední straně v rytém orámování.

Památník obětem světových válek

Kousek před hlavním vchodem do kostela sv. Jana Křtitele stojí památník dnes už obětem obou světových válek. Památník byl odhalen 22. srpna 1922 jako "Pomník obětem 1. světové války", později byly na pomník dodatečně přidány pamětní desky "Obětem 2. světové války" a "Obětem holokaustu". Pomník i obě pamětní desky mají v Centrální evidenci válečných hrobů přidělena svá vlastní evidenční čísla.

Křížky podél cest v obci

Křížek původně na konci ulice Nová dnes posunut na konec ulice U Hřiště. Tento kříž byl dle historických pramenů na okraji Rakvic při cestě z Podivína do Hustopečí již v roce 1691. Druhý kříž na téže cestě stál před domem č. 473 v dnešní ulici Nádražní (bývalé kino). Mýto, které bylo vybírané v mýtnici v Hernivkách pak vynášelo vrchnosti na 250 zlatých ročně.

Další křížek je v ulici Horní, při výjezdu z obce ve směru na Přítluky hned za posledním domem (vpravo). Tento kříž byl původně dřevěný a byl zde umístěn dříve před rokem 1871. Na jeho místě byl vystavěn a posvěcen 18. června 1871 litinový kříž na jehož zhotovení se složili franíci a stál 36 zlatých.

Poslední křížek je v ulici Nádražní před prodejnou Proneco s.r.o., který nechali zhotovit manželé František a Marie Suchyňovi v roce 1912 a posvěcen byl 6. června 1913.

Samozřejmě nezapomeňme na křížek U tří lip, o něm ale zde:

^{obec-1/informace-o-obci/blizke-okoli/}

Boží muka

Původně byly Boží muka při silnici do Trkmance. V současné době jsou Boží muka při cestě do Přítluk (po pravé straně) na křižovatce před suškou.

Podrobnější informace o původů křížků najdete zde:

^{https://olomouc.rozhlas.cz/krize-a-stely-staveli-lide-v-krajine-mozna-jiz-v-7-stoleti-8460549}

Fotografie: Hanka Foukalová